article_8

Ředitele škol zavalily papíry, v práci tráví celé léto

Vedoucí pracovníci ve školách musí kromě své práce dohlížet i na drobnosti, jako jsou rekonstrukce umyvadel ve třídách.

Nic tak zatěžujícího jsem nikdy nezažil, tvrdí ředitel

Poslední prázdninový pátek je v Základní škole Mikulovice u Pardubic ticho. Chodbou se rozléhají jen kroky ředitele Martina Lukeše, který ještě naposledy kontroluje, zda je všechno připraveno na příchod stovky dětí, jež se už v pondělí nahrnou do lavic. Poslední týden spolu s učiteli připravoval rozvrhy, objednával sešity a učebnice, zdobil školu. Největší radost mu však dělá pohled na téměř prázdný pracovní stůl v ředitelně. „No jo, jenže kdybyste přijela v pondělí, už by tu zase byla spousta papírů,“ směje se Lukeš a rukama naznačuje plnou desku pracovního stolu.



V čele menší základní školy stojí už devatenáct let. Za tu dobu si zvykl, že pro něj práce s posledním dnem školního roku nekončí. Na rozdíl od učitelů, kteří mají většinu léta volno, musí do práce i během července a srpna. Má sice nárok na čtyřicet dnů dovolené, ve skutečnosti však letos musel dvacetkrát zajet do školy. Posílal výplaty učitelům i nepedagogickým pracovníkům, psal zprávu pro úřady o tom, jak se škole dařilo v uplynulém roce, nebo ji chystal na nový školní rok. Kromě toho všeho ještě musel dohlížet na rekonstrukci toalet a umyvadel ve třídách.

V Analýze výzev vzdělávání v České republice se píše, že 75 % veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení. Pouze čtvrtina času připadá na učení.
V Analýze výzev vzdělávání v České republice se píše, že 75 % veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení. Pouze čtvrtina času připadá na učení.

Ředitel běžně musí zastávat pozici opraváře, ekonoma, sekretáře, stavbyvedoucího, diplomata, manažera i právníka. To by ale neměl dělat. Má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas

Martin Lukeš, ředitel základní školy v Mikulovicích u Pardubic

Martin Lukeš poukazuje na to, že od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování. Administrativa přibývá s každým dalším nařízením – ať už se jedná o inkluzi, tedy společné vzdělávání dětí s různými potřebami, o povinnost vytvářet školní vzdělávací plány nebo třeba o žádosti o peníze z evropských dotací. „Postupně se toho nabalovalo čím dál víc. Dnes je toho tolik, že nic tak zatěžujícího jsem za celých těch devatenáct let ještě nezažil,“ říká Lukeš.

Není sám, komu přemíra papírování vadí. V Analýze výzev vzdělávání v České republice, kterou zpracovali sociologové a analytici Daniel Prokop a Tomáš Dvořák pro Nadační fond Eduzměna, se píše, že 75 procent veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení.

Věnují se administrativě, zabývají se rozpočtem školy, sledují nové zákony, sestavují organizační řád, organizují práci učitelů, jednají s rodiči i zřizovatelem. Navíc připravují školní akce, vyřizují smlouvy s pracovníky nebo jejich nemocenské, shánějí za ně náhradu, když nemohou třeba kvůli nemoci vyučovat. A samozřejmě také několik hodin týdně sami učí. Konkrétně Lukeš pracuje s žáky devět hodin týdně, záleží však na velikosti školy a naplněnosti pedagogického sboru. Papírování, které učitelé často zmiňují jako důvod, proč se jim nechce do vedení školy, věnují ředitelé kolem dvanácti procent pracovní doby, jak ukázala anketa Asociace ředitelů základních škol.

Lukeš však upozorňuje, že v určitých obdobích roku je to mnohem víc, někdy mu prý administrativa zabere i osmdesát procent pracovní doby. V dobách, kdy začínal, to přitom byla sotva třetina. „Stává se mi, že jsem natolik zavalen papíry, že nestíhám zajet za zřizovatelem nebo jednat s rodiči. Řeším to s nimi v neděli nebo jsem tu do večera,“ říká ředitel. Nejkrušnější jsou podle něj letní měsíce a září, kdy se uzavírá školní rok a chystá se ten nadcházející.

Ředitel má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas,“ poukazuje ředitel Martin Lukeš na to, že od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování.
Ředitel má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas,“ poukazuje ředitel Martin Lukeš na to, že od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování.

Ředitelé ničili výkresy. Zbytečně

Spoustu času bere ředitelům také studium nových zákonů, které se často mění. Museli se popasovat například s novým nařízením Evropské unie zvaným GDPR, podle kterého jsou povinni chránit osobní údaje žáků. Školili se a studovali, co všechno to obnáší. Například že nadále nesmí na webových stránkách uvádět jména žáků nebo že musí mít podpisy zákonných zástupců, pokud chtějí děti fotit třeba na nějaké sportovní akci.

„V řadě případů jsem se u ředitelů setkal s velkou nejistotou, protože poměrně dlouhou dobu nebylo zcela jasné, jaká opatření vlastně mají školy přijmout. V některých případech jsem se setkal i s přehnanou aktivitou, kdy ředitelé třeba odstraňovali školní nástěnky a výkresy,“ říká advokát Radomír Pivoda, který se specializuje na ochranu osobních údajů a implementaci nařízení GDPR. V minulém školním roce zase ředitelé museli absolvovat školení týkající se změny způsobu financování školství, která nastane od ledna příštího roku.

Mnohdy proto ředitelé tráví prací pro školu více než deset hodin denně, ukázala zmíněná anketa. A na vedení pedagogického procesu, tedy hospitaci v hodinách či konzultaci s učiteli, jim zbývá pouze malá část pracovní doby. Ředitelé menších škol, jako je ta Lukešova, si však nemohou dovolit zaplatit sílu, která by jim ať už s papírováním nebo třeba s účetnictvím pomohla.

Ředitelé odpovídají za všechno – od sklepa po půdu, za učitele, děti, výuku. Přitom se jim nakládá čím dál víc administrativy, nemálo času zabere také sledovat neustále se měnící legislativu. Cítí to jako velkou zátěž a nemají čas na to, co mají dělat především, tedy starat se o kvalitu výuky,

Dodává, že ředitelé postrádají odbornou pomoc, která by jim byla nablízku. Někoho, kdo by jim poradil, pokud by třeba nerozuměli, co se po nich vyžaduje.

„Kromě technické a servisní podpory by ředitelům pomohla především podpora přípravy a správy projektových žádostí, poradenství ohledně GDPR, právní poradenství, IT podpora či pomoc s účetnictvím,“ souhlasí vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy Arnošt Veselý. Zároveň stojí v čele pracovní skupiny, která připravuje novou strategii vzdělávání. Dokument určí, kterými směry by se mělo české vzdělávání ubírat do roku 2030. „Někteří zřizovatelé škol, zejména větší města, školám s těmito činnostmi pomáhají. Většina škol je ovšem ponechána bez jakékoli pomoci a podpory,“ tvrdí Veselý.

V čele základní školy Mikulovice u Pardubic stojí ředitel Martin Lukeš již 19 let.
V čele základní školy Mikulovice u Pardubic stojí ředitel Martin Lukeš již 19 let.

Pomoci by mohl technický ředitel

Spolu s dalšími odborníky, kteří strategii připravují, nyní přemýšlí, jak školám ulevit, pokud jde například právě o administrativu nebo právní záležitosti. „Cesta nemusí být nutně pro všechny školy stejná. Někde tuto roli mohou přebírat zřizovatelé, někde je potřeba hledat jiné řešení, například tím, že školám zvýšíme na tyto činnosti peníze nebo zmíněné povinnosti převedeme na jinou instituci, která bude podporu poskytovat více školám,“ vysvětluje Veselý.

Skupina okolo Strategie 2030 zároveň přemýšlí nad tím, že by se ve školách mohli začít objevovat úplně noví pracovníci – takzvaní techničtí ředitelé. Převzali by část povinností ředitelů škol, podobně jako se na vysokých školách o povinnosti dělí rektoři a kvestoři. Technický ředitel by nesl odpovědnost za budovu a její úpravy či rekonstrukci. „Když se má stavět nová vysokoškolská kolej, podepíše se pod to kvestor a ten za to také ručí. Mohl by to být podobný model,“ popsal programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Muselo by se však vyřešit, kdo by takového člověka platil, stejně jako by bylo třeba upravit zákon, aby veškerá odpovědnost neležela na řediteli.

I když se dnes stává, že zřizovatel zaplatí řediteli správce budovy, stejně je za školu odpovědný ředitel. Často proto nechce pouštět věci ze svých rukou a často se o všechno radši postará sám

Miroslav Hřebecký, programový ředitel vzdělávací organizace EDUin

Dalším zatěžujícím faktorem pro ředitele je fakt, že školy musí často několikrát vyplňovat stejné údaje pro různé úřady. „Například musíme vykazovat, kolik máme knih ve škole. Jenže jednou čísla potřebuje ministerstvo školství, podruhé zase kraj. Místo toho, aby si úředníci našli údaje ve výkazech, které jsou veřejně dostupné, je pro ně jednodušší napsat školám e-mail, aby za ně tabulky vyplnily,“ říká Lukeš.

Podobnému dublování vykazovaných informací by měl zabránit resortní informační systém, který by měl být hotový do roku 2023. „Pomůže v situacích, kdy dochází k duplicitnímu nebo i triplicitnímu vykazování,“ řekl HN ministr školství Robert Plaga (ANO).

Nová strategie vzdělávání by podle ministerstva školství měla být hotova na jaře příštího roku, v polovině roku úřad očekává schválení vládou. Do té doby by tedy mělo být jasné, nakolik a jakým způsobem stát ředitelům pomůže, aby měli ve své práci volnější ruce.


Pojďme pokračovat v tématu
společně

Form